Dříve převládala utkvělá představa, že pokud je to možné, měl by být podáván při jarním hnojení čerstvý hnůj, a aby to vypadalo stále živě. Nyní bio-dynamičtí zemědělci a pěstitelé, po jejich mezitím čtyřicetiletých zkušenostech s pěstováním brambor všemi myslitelnými metodami kultivace, mohou porovnávat své výsledky z této činnosti, a již doporučovat znovu a znovu: brambory zůstanou zdravější, pokud se půda na podzim pohnojí asi na sto padesáti hektarech za pomoci velice dobře uleželého hnoje.
Tato vrstva hnoje se zpočátku stává pouze mělká, smíchaná s horní vrstvou půdy. Hnojení je nejlepší provádět v období výsadby, a to během měsíce října. Současně se podle bio-dynamických příruček vpracuje hnojící přípravek. Asi po čtyřech týdnech, nejpozději však do poloviny listopadu, se zimní brázda zorá. Během měsíce listopadu se totiž organismy, které jsou obsaženy v půdě, opět množí, a těší se na práci, kdy budou dobře zpracovat půdu.
Pokud zemědělec, anebo pěstitel, provádí u brambor zimní brázdu až v prosinci, narušuje tím půdní organismy v jejich úkolu a aktivitě. Půda již není potom tak dobře připravena a tím hrozí nebezpečí, že se budou vyplavovat účinné látky do podzemních vod. Během jara se půda nejlépe obdělává a orá. V tomto období je také třeba při každém zpracování připravovat půdu přidáváním rohovinového hnoje v postřiku, a samotnou výsadbu brambor pak provádět v kořenových dnech, případně se dvakrát okopává a současně se vstřikuje křemičitý přípravek. Při třetím okopávání a postřiku se půda nahrnuje na brambory ve stejnou dobu současně, aby hlízy nezezelenaly. V oblastech, kde jsou brambory náchylné na silné plísně, je možné provést jednou, anebo třikrát během dnů listu vždy navečer postřik z kopřivového čaje. Na kilo zelené listové hmoty z kopřiv se dá asi pět litrů studené vody a nechá se vše povařit. Poté rozmixujte vývar se sto litry vody a stříkejte jemně na brambory. Tato metoda zpevňuje listy a udržuje rostliny zdravé.